Jezevčík je sice malý vzrůstem, ale rozhodně nepatří k pokojovým psům. Každý pes má potřebu pohybu a jezevčík se určitě nespokojí s venčením na balkóně a případnou občasnou procházkou. Na rozdíl od některých ryze společenských plemen, má jezevčík se potřebuje i nějak zabavit. Leckteří jezevčíci se dostatečně vydovádí při aportování míčku, ale to je spíš náhradní program. Jezevčík byl vyšlechtěn k loveckým účelům a i když se z něj stal společník člověka, málokterý je ochoten na své zapomenout na svůj původ. Pokud je to jen trochu možné, dovolte svému jezevčíkovi, aby své lovecké vlohy použil. Příslovečná jezevčíkova tvrdohlavost souvisí do značné míry s jeho samostatností v lovecké práci, v temné noře, je jezevčík vždy sám a záleží pouze na něm, zda bude úspěšný. Jezevčík není ani typický psí dělník jako třeba německý ovčák, rozkazům se podřizuje jen tehdy, uzná-li jejich oprávněnost a dostane-li je od člověka, jehož opravdu ctí.
